Rosacea je časté chronické, zánětlivé neinfekční onemocnění pokožky. Postižená je v tomto případě oblast obličeje, především jsou změny lokalizovány na čele, nose, bradě a lícních kostech. Typickými znaky onemocnění jsou erytém obličeje (zarudnutí), hypersenzitivita pokožky (pálení, štípání) a chronický zánět. Klinický obraz tohoto onemocnění je však velmi rozmanitý.
Koho postihuje?
Postižení populace je přibližně mezi 5 až 22 %. Může postihovat obě pohlaví, častěji se však setkáváme se ženami s typickým začátkem kolem 30. roku života, výjimečně i dříve.
Rosacea nejvíce postihuje osoby fototypu I. a II. Do fototypu I. patří osoby s velmi světlou pokožkou, obvykle posetou pihami, blond až zrzavými vlasy a světlými, obvykle modrými oči. Fototyp II. má také světlou pleť, tmavší blond až světle hnědé vlasy, modré, zelené nebo šedé oči. Pokožka obou fototypů se málokdy opálí do bronzova a má sklon k zarudnutí.
Faktory ovlivňující průběh rosacey
Na průběh tohoto onemocnění mají vliv takzvané provokační faktory. Je však třeba podotknout, že samotnou rosaceu nezpůsobují, ale zhoršují její příznaky.
Mezi provokační faktory můžeme zařadit:
UV záření a teplé klima, což potvrzuje i výskyt rosacey v oblastech obličeje, které jsou nejčastěji vystavovány slunečnímu záření. Každodenní aplikace SPF ochrany je proto velmi důležitá.
Horké koupele a sauna a aktivity, při kterých je pokožka vystavována rychlým změnám teplot.
Stres, protože stresové hormony mohou v pleti vyvolávat a zhoršovat zánětlivé procesy.
Pikantní a kořeněná jídla a horké nápoje způsobují náhlé prokrvení.
Kosmetické přípravky obsahující fluoridy a fluoridové zubní pasty mohou u citlivé pokožky vyvolávat podráždění a záněty, které mohou vyústit do rosacey.
Potraviny s vysokým obsahem histaminu (např. červené víno, vyzrálé sýry, jogurty, pivo, slanina apod.) způsobují rozšíření cév.
Fyzická aktivita spojená s pocením, tlakem a třením.
Léky jako např. antihypertenziva, steroidy, vazodilatancia.
Kosmetika s obsahem alkoholu, acetonu, ale také abrazivní a peelingové přípravky. Namísto mechanických peelingů zkuste použít Facederma® Sérum s vitamínem A, které vrchní vrstvy pokožky odstraňuje postupně a šetrným způsobem.
Typy rosacey
Rozlišujeme 4 základní typy:
- Erytemato-telangiektatický – hlavním znakem je přetrvávající centrofaciální erytém (zarudnutí kůže, převážně v oblasti tváří), ke kterému se mohou přidat rozšířené cévky, otok, pálení, štípání nebo intenzivní zarudnutí při silných emocionálních stavech.
- Papulopustulózní – hlavním znakem je erytém (zarudnutí), který je často doprovázen otokem. Na rozdíl od předchozího typu je viditelná přítomnost papul (vystouplé pupínky do 1 cm, hojí se bez jizvy) a pustul (vřídky vyplněné hnisem). Tyto vyrážky jsou podobné jako u aknózní pleti, avšak zatímco aknózní pleť je především mastná s ucpanými póry, u rosacey je pleť suchá, bez ucpaných pórů, a vyrážky nezanechávají jizvičky. Lokalizace vřídků je především ve střední části obličeje, v okolí očí, nosu a úst.
- Fymatózní – těžká forma rosacey, pro kterou je typické ztluštění kůže, otok a nepravidelná tvorba nodulů (uzlů, hrbolků). Může postihovat bradu, ušní boltec, oční víčka a především nos. Ztluštěné a zarudlé tkáně na nose jsou často spojovány s konzumací alkoholu, což může mít negativní vliv na psychický stav postiženého pacienta.
- Okulární – u 58–72 % pacientů způsobuje chronický zánět víček a rohovky. Nejčastějšími projevy u tohoto typu jsou překrvení spojivek s telangiektáziemi (rozšíření kapilár viditelných na kůži), otok víček a očního okolí, svědění a v těžších případech dokonce i zamlžené vidění, řezání, suchost a pocit cizího tělesa v oku.
Léčba
Je třeba si uvědomit, že jde o chronické onemocnění, které není možné vyléčit definitivně, ale při správném nastavení léčby je možné akutní stav vyléčit, průběh choroby výrazně zlepšit, stabilizovat a zabránit vývoji pokročilejší formy. Důležité je také diagnózu stanovit včas. Neváhejte proto navštívit svého dermatologa, který zhodnotí, v jakém stadiu se onemocnění nachází a správně vám nastaví potřebnou léčbu.
Miriam Paľová
Zdroje:
- TŘEŠŇÁK HERCOGOVÁ, Jana. Klinická dermatovenerologie. Praha: Mladá fronta, 2019. Medical services. ISBN 978-80-204-5321-1.
- BENÁKOVÁ, Nina. Moderní farmakoterapie v dermatologii. Praha: Maxdorf, [2020]. Jessenius. ISBN 978-80-7345-653-5.
- RULCOVÁ Jarmila et. al, Obličejové dermatózy. Praha: Mladá fronta, 2018. ISBN 978-80-2044-107-2.
